V pokračování filmu Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže, nacházíme naše hrdiny Willa Turnera a Elizabeth Swannovou v okamžiku, kdy se přidali ke kapitánu Barbossovi a zoufale pátrají po kapitánu Jacku Sparrowovi, aby ho osvobodili z pasti ve skříňce Davyho Jonese, která mu zatemňuje mysl - zatímco stašidelná loď duchů Bludný Holanďan a Davy Jones, pod kontrolou Východní indické obchodní společnosti rozsévají zkázu všude po Sedmi mořích. Proplouvají podvodem, zradou i divokými vodami a musí se dostat až na exotický Singapur a postavit se prohnanému čínskému pirátovi Sao Fengovi. Nyní směřují až na samý konec země, kde si každý musí nakonec vybrat stranu, na kterou se postaví v konečné, obrovské bitvě - v sázce totiž nejsou pouze jejich životy a osudy, ale i sama budoucnost způsobu života pirátů, kteří milují svobodu.
Navázat na velký úspěch může být těžké. A pokud je tímto úspěchem film, který po celém světě vydělal přes miliardu dolarů a zařadil se na třetí pozici v žebříčku komerčně nejúspěšnějších filmů všech dob, může jeho tvůrce vzniklý tlak snadno vystrašit. To by jimi ovšem nesměli být producent Jerry Bruckheimer a režisér Gore Verbinski, kteří byli pevně odhodláni očekáváním publika nejen dostát, ale také je znovu výrazně předčit. „Někdy je až děsivé, jak se těm filmům daří,“ přiznává Bruckheimer. „Nikdy pořádně nevíte, jak to dopadne. To, že se film na motivy pouťové atrakce stal takovým hitem, šlo proti obecnému očekávání. Pak jsme přišli s druhým dílem a ten byl navzdory zažitému pravidlu, že pokračování vydělávají zpravidla o 20 až 30 procent méně než původní film, téměř dvakrát úspěšnější než Prokletí Černé perly.“
Úkolem scénáristů Teda Elliotta a Terryho Rossia, kteří mají na kontě celou trilogii, bylo i tentokrát posunout laťku zase o kus výše. Stejně jako v případě Prokletí Černé perly a Truhly mrtvého muže byli neustále na place - ať už se natáčelo v Karibiku, Hollywoodu nebo kdekoliv jinde. „Jejich přínos byl obrovský,“ říká Bruckheimer. „Pracovali s Gorem a herci přímo na place, aby zajistili, že se s tím příběhem a postavami děje přesně to, co měli v úmyslu.“
Film se tentokrát odehrává také ve starobylém Singapuru a mýtických světech, objevují se v něm nové důležité postavy včetně čínského pirátského kapitána Sao Fenga a na scénu se vrací hlavní padouch z prvního dílu - kapitán Barbossa, který se tentokrát po velkém přemáhání spojí se svým odvěkým nepřítelem Jackem Sparrowem, aby společně bojovali proti Východoindické společnosti. V úkrytu v Zátoce vraků se setkáme také s mezinárodním pirátským společenstvem, k němuž patří i Teague v podání nesmrtelného kytaristy Rolling Stones Keitha Richardse.
Johnny Depp se s nadšením vrhnul do dalších dobrodružství, která ve třetím dílu čekají jeho Jacka Sparrowa: „Když jsme se s ním loučili na konci Truhly mrtvého muže, zrovna mizel ve chřtánu krakena. Na začátku tohoto dílu se ocitá v říši Davyho Jonese, což je taková pokročilá verze očistce - peklo, kde je obklopen sám sebou. Ten nápad umístit ho někam, kde se nebude muset vypořádat se svými démony, nýbrž s různými stránkami své osobnosti, mi přišel vynikající.“
Geoffrey Rush se s velkou radostí znovu zhostil role kapitána Barbossy: „U téhle postavy došlo k zajímavému posunu,“ říká herec. „V Truhle mrtvého muže Barbossa nebyl a hlavním padouchem se tak stal Davy Jones. A když se nyní Barbossa objeví znovu, přichází na scénu spíše jako politik či diplomat, což pro mě bylo skvělé, protože jsem nemusel hrát stejně a využívat té samé palety hereckých poloh jako v prvním dílu, v němž jsem byl čistě jen Jackovým rivalem. Na tom se samozřejmě nic nezměnilo, ale tentokrát je hlavním úkolem Barbossy zajistit, aby to staré dobré pirátské společenství přežilo nelítostné výpady ze strany Východoindické obchodní společnosti, která jej chce vymýtit. Stal jsem se velkým manipulátorem. Myslím, že Barbossův známý zvyk zrazovat ostatní a nutit je dělat věci, kterém jim nejsou příliš po chuti, je prostě jeho přirozený způsob chování.“
„Ještě jsme z těch rolí nevypadli,“ říká Orlando Bloom, který si zahrál Willa Turnera. „Ale ve trojce postavy projdou zajímavým vývojem. Will Turner je rozhodně trochu drsnější. Ve druhém dílu bylo jeho hlavním vnitřním konfliktem rozhodování, jestli má zachránit svého otce nebo dát přednost lásce k Elizabeth. Chce dvě věci, které se navzájem vylučují.“
Ve filmu nemohla chybět ani Keira Knightley v roli Elizabeth. „Pořád cítí vinu za to, že Jacka na konci Truhly mrtvého muže přivedla do tlamy krakena, ale tomu se v té chvíli asi zkrátka nemohla vyhnout. Pak si nicméně uvědomí, že je třeba jej zachránit. V tomhle segmentu celého příběhu je Elizabeth rozhodně více než jen dívenka, která stojí v koutě. Bylo skvělé mít možnost zahrát si děvče, které je silné, zajímavé a nebojí se vrhnout do boje.“
„Keira se v průběhu této trilogie stala ženou,“ říká Jerry Bruckheimer. „A Elizabeth prošla zajímavým vývojem. Na začátku to byla tak trochu zhýčkaná guvernérova dcerka a postupně se z ní vyloupla žena, která se vzpírá všem konvencím a je stejně ostrá a schopná bojovnice jako Will nebo kapitán Jack.“
Role ďábelského Davyho Jonese se opět zhostil Bill Nighy. „Davy je nyní ve službách Východoindické společnosti a lorda Cutlera Becketta - to je úplně poprvé, co se musí někomu podřídit. Už to není ten svobodný pán moří. V tomhle pokračování se diváci dozví, jak zničila jeho život a celou další existenci láska a zrada. Touží po jediném - mít Kalypsó a moci se tak oprostit od té zničující bolesti, způsobené láskou. Trpí opravdu hrozně. Davy je milovník a byl její ztrátou naprosto zdrcen. Lidé jako on, kteří si nikdy v životě nebyli s nikým blízcí, a pak se jim to přece jen s někým podařilo, ale následně o něj přišli, si to pak nesou s sebou. A jsou to nebezpeční lidé, protože mají v duši nějakou velkou emocionální rýhu. To, že se přes to nikdy nedokázal přenést, je velmi zásadní atribut jeho života.“
„Už jsem s Gorem prožil kus života - a byl to velmi příjemný kus,“ směje se Stellan Skarsgård, který se vrací jako prokletý otec Willa Turnera Štrumple Bill. „A je to překvapivé, protože u tak velkého filmu by člověk čekal, že se bude práce před kamerou hodně lišit od natáčení těch nezávislých produkcí, na nichž jsem pracoval v minulosti. Ale neliší, protože je to okolo kamery hodně intimní. Pracujete v zásadě stejným způsobem, máte možnost zkoušet různé věci. Gore to nebere technicky, hodně jej zajímají herci a to, čeho jsou schopni. To je jeden z důvodů, proč jsem tuhle práci chtěl - když jsem viděl Prokletí Černé perly, viděl jsem spoustu herců, kteří si to zjevně dost užívali.“
Šarmantní Tom Hollander se opět objevuje v roli záměrně nešarmantního lorda Cutlera Becketta. „Davy Jones byl vnímán jako hlavní padouch v Truhle mrtvého muže, ale Beckett se tentokrát stane jeho nadřízeným, takže technicky vzato jsem teď na vrcholu celé té padoušské pyramidy. Mojí tajnou zbraní je Jonesovo srdce - protože ten, kdo ho vlastní, je pánem všech moří. Takže navzdory tomu, že fyzicky je Beckett proti Davymu Jonesovi zcela titěrný, to srdce mu nad ním dává moc.“
Kromě hereckých hvězd, které se představily už v předcházejících dílech, vzali Bruckheimer s Verbinskim na palubu také několik nových tváří, především pak hereckou superstar Chow Yun-Fata, který si zahrál singapurského pirátského kapitána Sao Fenga.
Film vznikl na mnoha různých místech, mezi která patří ostrov St. Vincent, kde 6. dubna 2005 natáčení začalo (paradoxně jednou ze závěrečných scén); ostrov Grand Bahama, kde filmaři natáčeli na otevřeném moři a v obrovské nádrži, kterou vybudovali; studio Stage 12 komplexu Universal Studios, kde vznikla obrovská napodobenina jedné čtvrti Singapuru z počátku 18. století (skládající se z 40 domů); město Bonneville Salt Flats v Utahu, kde byly natočeny scény, v nichž kapitán Jack Sparrow pomalu propadá šílenství ve svém osobním pekle; Disneyho studio Stage 2, kde vznikla Zátoka vraků; a obrovský hangár ve městě Palmdale v Kalifornii, jenž byl původně postaven v roce 1983 ke zkonstruování stovky bombardérů B-1 a filmaři v něm natočili závěrečnou apokalyptickou bitvu, která se odehrává v monumentální bouři.
Návrhářka kostýmů Penny Rose, která prokázala svůj zázračný talent už při natáčení prvních dvou dílů, se tentokrát snažila celý svět obohatit. „Karibské piráty jsme už naodívali dost, tentokrát přišel čas přidat do toho nějaké nové ingredience,“ vysvětluje Rose. „Dostali jsme spoustu obrazových i textových informací o pirátství v různých částech světa. Připravovala jsem ty filmy v Londýně, což je pro takový druh výzkumu dobrá základna.“
Při hledání látek a materiálu, z nichž by mohla se svým týmem tisíce potřebných kostýmů vyrobit, pročesala v podstatě celý svět. „Strávila jsem tři nebo čtyři týdny intenzivním nakupováním na textilních veletrzích a ve starožitnictvích specializovaných na textil. Byla jsem v Římě, v Madridu, v Paříži, v New Yorku a nashromáždila jsem obrovské zásoby, které jsme pak všude vozili s sebou. Měli jsme pracovní místnosti na každém natáčecím místě, aby bylo vždycky po ruce cokoliv, na co si vzpomenete. Bylo to jako hračkářství - herec k nám přišel, já jsem mu předvedla všechny možnosti a nechala jsem ho, ať si vybere dle vlastního uvážení… mně se tady stejně líbí všechno. Pro herce je důležité, aby se do toho taky trochu zapojili.“
Oddělení masek mělo stejně jako u předchozích dvou dílů plné ruce práce. Jejich úkolem bylo proměňovat ryze civilní bytosti, které proudily do jejich karavanu, v různorodou plejádu pirátů, vojáků, příšer a méně extrémních obyvatel Karibiku, Asie a Velké Británie. „Myslím, že v okamžicích maximálního nasazení jsme měli jenom na lidi ve vedlejších rolích asi 45 maskérů,“ říká vedoucí oddělení Ve Neill.
Zřejmě nejnáročnější chvíle je čekaly během natáčení ve studiích Universalu, kde herce připravovali na sekvence, odehrávající se v Singapuru. „Tyhle scény vyžadovaly hodně protetických prvků. Když jsou piráti Sao Fenga v lázni, vyrůstají z nich houby, aby to vypadalo, že se tam rozvalují už celé měsíce. Chtěli jsme těm asijským pirátům propůjčit opravdu stařecký, ošuntělý vzhled, jehož součástí byly samozřejmě i shnilé zuby. U Prokletí Černé perly jsme jim je malovali, což se ukázalo být trochu problematické - Gore se připravoval na záběr, už se mělo natáčet, jenže mezitím někdo snědl jablko a shnilé zuby byly pryč. Proto jsme si pro natáčení obou pokračování pořídili mobilní laboratoř na zubní dekorace.“
Vzhledem k mnoha dechberoucím akčním scénám hrály velmi podstatnou roli speciální efekty, které měli na starost především vedoucí vizuálních efektů John Knoll ze studia Industrial Light + Magic a Charles Gibson, kteří získali Oscara za práci na Truhle mrtvého muže, a vedoucí animace Hal Hickel. U tohoto dílu se k nim připojil také další držitel Oscara John Frazier, který dohlížel na přípravu a průběh spousty masivních speciálních efektů (těch, které nevznikly na počítači). Na usínání na oscarových vavřínech však neměli příliš mnoho času - slavnostní ceremonie byla pouze okem hurikánu a hned po ní se museli brzo ráno vrátit zpět k práci na efektových záběrech. Jen v tomto pokračování je jich na dva tisíce.
Obří scény, na nichž se Knoll s Gibsonem výrazným způsobem podíleli - říše Davy Jonese, Singapur, zelený záblesk a samozřejmě masivní vír, kterým film vrcholí - vždy kombinovaly vizuální efekty se skutečnými mechanickými triky. „Gore silně prosazuje myšlenku, že je důležité mít tam nějaké skutečné prvky, s čímž můžu jen a jen souhlasit,“ vysvětluje Knoll. „Čím více toho dokážete udělat v reálu, tím uvěřitelněji a realističtěji to bude na plátně působit. Snažíme se mít před kamerou co nejvíce skutečných věcí a také se nespoléhat pouze na jednu techniku. Takže v jednom záběru máme například nějakou věc na pozadí, která je ve skutečnosti miniatura, a hned v dalším už děláme něco pomocí počítače. Pokud ty techniky střídáme, publikum je nezačne rozpoznávat a film pak ve výsledku působí lépe.“